Hana Mikolášková, režisérka

Hana Mikolášková (provdaná Kovaříková) se narodila 2. 5. 1980 v Brně. S výjimkou základní školy, kterou byla nucena po vysídlení na venkov dokončit v Želešicích, získala veškeré potřebné vzdělání rovněž v Brně (především v modrém nonstopu a Dalibaru). Jak přežít cokoli a kdekoli se naučila v evangelickém skautu, ze kterého odešla v patnácti letech, kdy začala pít alkohol a její vytahaný svetr a batikovaná sukně načichly v hospodách kouřem. Aby mohla dělat divadlo, živila se několik let jako nájemná saxofonistka a doprovodná kytaristka v rockenrollové dívčí show Crazy Lady. Ráda by zpívala, ale bohužel se to nedá skloubit s hrou na saxofon.  Navíc všechny její kapely už se rozpadly. Ráda jezdí na vodu, ale jenom jako háček. A ráda čte tlusté romány, ale nemá na to čas, tak čte povětšinou komiksy. Má strach z výšek a hororů, proto se její inscenace vyznačují vertikálními scénografickými prvky a často je to děsivá podívaná. Nejdivnější věc, kterou má doma, je plameňák ve váze.

Co nejčastěji pijete na baru: „Bazén.“

Vaše nejabsurdnější věc v oboru: „Režie nonverbálních dětských hitů jako Jen počkej, zajíci! nebo O Človíčkovi. Především byly absurdní hádky se zvukařem a osvětlovačem na téma: „Jak nevíš, co je narážka?! Přece Jen počkej, zajíci! No a co, že je to tam třicetkrát. Pokaždý je to narážka!“ nebo „Jaktože nevíš, kdy to máš pustit?! Přece když udělá „uh!“ Ne „eh?“ ale „uh!“ nebo „Já nevím, jak si to máš zapsat. Prostě se mlsně podívá, to poznáš!“

Vaše nejčastější věta: „To dáš! (ale v těsném závěsu jsou věty „To je perfektní!“ a „Nauč se řídit, debile!“)“

Režírovala inscenace:

  • Prostři mě!
  • Pěna dní
  • Psycho
  • Bohyně z města hříchu

Kostýmy a výprava:

  • Bohyně z města hříchu
We cannot display this gallery