Jules Verne - Vladislav Kracík

Tajemný hrad v Karpatech / komedie

Nebojte se, tady se vám nemůže nic stát. Možná potkáte tajemného barona Gortze, možná jednoho zneuznaného vědce a pár jeho neškodných vynálezů, a možná také zaslechnete zpěv vaší zemřelé milenky, ale to je asi tak všechno. Ještě stále se bojíte? No, možná dobře děláte… Vítejte v Transylvánii! Divadelní adaptace slavného vědecko-fantastického románu Julese Verna, vycházejícího z motivů gotického románu a fantastických povídek Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna. Premiéra: 27.3.2010.

Tajemný hrad v Karpatech je příběhem podivného milostného trojúhelníku. Dva muži, Hrabě Telek a baron Gortz, se zamilují do jedné ženy, operní zpěvačky Stilly. Poprvé se setkávají v Neapoli během jejího vystoupení. V každém ze dvou soků se rozvine silný až chorobný cit k mladé zpěvačce. Během jedno představení ale Stilla za podivných okolností umírá a oba muži, kteří se navzájem obviňují z její smrti, se na čas rozcházejí. O několik let později se setkávají znovu, v rumunské Transylvánii. Telek během svých cest náhodou zavítá do Verstu, vesnice, jejíž obyvatelé jsou vyděšeni tajemnými úkazy na místním opuštěném hradu. Hrad ovšem neovládají temné síly, ale jeho majitel baron Gortz se svým sluhou, bláznivým vynálezcem Orfanikem. Když se to Telek dozvídá, vyráží na hrad pomstít se svému dávnému sokovi.  Když se blíží k hradu, zahlédne údajně mrtvou Stillu zpívat z hradeb. Pološílený Telek pak vniká do útrob tajemného karpatského stavení, kde dochází k finálnímu tragickému střetu.

Autor textu a zároveň režisér inscenace Vladislav Kracík spolu s dramaturgyní Lenkou Jorníčkovou vychází především z literární předlohy Julese Verna. Divákům známé filmové zpracování Tajemného hradu nechává opominuté, k látce si nalézá vlastní přístup a jevištní zpracování známého příběhu o hraběti Telekovi a jeho rivalovi baronu Gortzovi je zcela originální.

Jules Verne se při psaní Tajemného hradu v Karpatech inspiroval románem a taky fantastickými povídkami německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna, který je považován za jednoho ze zakladatelů fantasy literatury. Hoffmannův vliv je v románu natolik zásadní, že se stal i jedním z klíčových rysů divadelní adaptace.

Hlavní postavy ztvárňují Marek Zahradníček jako Baron Gortz, Marian Zedník jako Hrabě Telek, Barbora Šebestíková jako jeho sluha Roczko a Johana Jančaříková jako Stilla. Ostatní herci se během představení několikrát převlékají a hrají mnoho dalších stylizovaných postaviček, od vesničanů přes hospodské povaleče až po diváky v opeře.

Scénu a kostýmy k inscenaci vytvořila Eliška Konečná, která v současné době studuje scénografii na JAMU Brno, hudbu přímo pro inscenaci složil známý olomoucký hudebník Lukáš Mareček.

Režie: Vladislav Kracík
Dramaturgie: Lenka Jorníčková
Scéna akostýmy: Eliška Konečná
Hudba: Lukáš Mareček, j.h.
Projekce: Andy Fehu
Světla: Aleš Hejral

Hrají:
Hrabě Ferenc Telek: Marian Zedník
Baron Rudolf Gortz: Marek Zahradníček,j.h.
Stilla: Johana Jančaříková
Sluha Roczko: Bára Šebestíková
Orfanik: Alois Pešek
Nik Dek: Zdeněk Hrbek
Hospodský, divák, sluha: Zuzana Zapletalová
Hospodář, divák, sluha: Petra Konvičková
Obchodník, divák, sluha: Zdeněk Svobodník, j.h.

Premiéra: 27.3.2010

Projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva  kultury.

Recenze

„… Tempo inscenace a všechny ty jevištní proměny jsou naštěstí dostatečně zběsilé, režisér Vladislav Kracík hýří nápady, na diváka se valí smršť časoprostorových skoků a narativních hrátek – výsledná podoba parodie je téměř dokonalá…“ (Peter Páluš, Divadelní noviny)

celá recenze : ZDE
Nenalezeno žádné představení
We cannot display this gallery