Marius von Mayenburg

Pes, noc a nůž / horor

Bylo by to docela hezké město, kdyby nebylo plné lidí, kteří vás chtějí sníst…a v dálce vyjí vlci. Nejnovější text světoznámého německého dramatika je podivnou noční můrou plnou prázdných ulic, chladu, krve, dvojníků, zastavených hodin, dlouhých nožů a samozřejmě černého humoru. V české premiéře!

Kdo chce s vlky býti, musí s nimi…..na lov.

Překlad: Kateřina Bohadlová
Režie: Pavel Gejguš, j.h.
Dramaturgie: Vladislav Kracík
Herecká spolupráce: Petra Němečková
Scéna a kostýmy: Matěj Sýkora
Asistentka scénografie: Pavla Baštanová
Hudba: Tomáš Bayer (člen kapely Narcotic fields)

Hrají:
M: Bořek Joura
Pejskař a další: Alois Pešek
Mladší sestra a další: Petra Konvičková
Zločinec:  Jana Posníková

Video : ZDE

Česká premiéra: 30. října 2009 v Divadle Tramtarie Olomouc
Autorská práva: Aura-Pont
Tento překlad finančně podpořil Goethe institut
Projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva  kultury.

O autorovi

Marius von Mayenburg je vynikající současný německý dramatik. Spolupracoval jako dramaturg s významnými německými režiséry (např. s Thomasem Ostermeierem) a jeho texty bývají ve světové premiéře uváděny v berlínské Schaubühne. Na české divadelní scéně se Mayenburg proslavil hrou Tvář v ohni. Tuto hru napsal pod vlivem žánru coolness a připomeňme alespoň skvělé zpracování režiséra Jiřího Pokorného s herci Ha-divadla. Hra se však objevila koncem 90. let a od té doby Mayenburg z českého jeviště více méňě zmizel, jeho texty se objevují jen sporadicky.

 

O hře

Výběr hry Pes, noc a nůž do repertoáru Divadla Tramtarie však zdaleka není pouhou rehabilitací autora na českém jevišti. Po přečtení jsme byli okouzleni jeho textem. Jde o temnou hru, kterou bychom snad mohli označit za existencionální horor, která nás přivádí na samou hranici lidství, po jejímž překročení se člověk stává pouhým zvířetem ovládaným sobeckými pudy. Vyvolává v nás otázky a asociace, které nejsou příjemné, ale jsou zásadní.  A je potřeba před nimi nezavírat oči. Dnešní doba a společnost se nesou v duchu humánnosti, kultivovanosti. Avšak v každém člověku spí zvíře, bestie. Je jen otázka okolností, probudí-li se. Jak by se k sobě chovali civilizovaní občané v době války, hladomoru, či při jiné mezní katastrofě? Kolik lidských sviní, které dosud nosili masku dobrého člověka, by bylo odhaleno? Jak by se zachoval každý z nás v mezní situaci? Zbaběle, sobecky, či uvědomněle? Odpovědět si doopravdy můžeme jen těžko, ale Mayenburg nás alespoň na moment nutí se konfrontovt prostřednictvím M-a, hlavní postavy, s takovými situacemi a otázkami.

Hru Pes, noc a nůž je třeba ale také číst po metaforické lince. I v situacích běžného života jsme často nuceni rozhodovat se mezi sobectvím a přátelstvím, důvěrou či nedůvěrou v lidi, řešíme lásku a mezilidské vztahy. Mayenburgův příběh vyhnaný až na dřeň, až do situací boje na život a na smrt, můžeme vnímat jako vyhrocený obraz dnešní doby a vztahů. Kdy v rámci kariérismu či egoismu trpí vztahy. Je to příběh o světě, ve kterém je zpochybněna důvěra v ostatní,ve kterém si lidé vráží kudlu do zad (potažmo do břicha). Je dnešní civilizovaný svět takový? Jsou naše vztahy takové? Na to ať si při inscenaci odpovídá každý sám. Inscenace ani text nechce dávat jasné odpovědi, ale klást znepokojivé otázky, odpovězme si každý sám. Seberme odvahu a nahlédněme pod povrch svého běžného chování, svého běžného já a pohleďme své bestii do tváře. Poznejme ji. Když ji budeme znát, třeba ji lépe zkrotíme…

 

M. von Mayenburg, úryvky z korespondence s režisérem:

„…Lidé sice vytvořili velká díla v oblasti kultury, zplodili Shakespeara a Mozarta, ale pak zas válčí a vzájemně se vraždí. Jsou někde mezi Bohem a zvířetem. Hra je o tom, že vrstva, pod kterou schováváme naše zvíře, je hodně tenká. Nemůžeme se na ni spolehnout…“
„…Ptal jsem se sám sebe, odkud se tyhle příběhy vzaly v mé hlavě. A myslím si, že žijeme ve světě, který není zas tak úplně odlišný od toho v mé hře. Jen náš kanibalismus není tak přímý. Sice lidi Třetího světa doslova nepojídáme, ale kontrolujeme trh, abychom měli levné jídlo, a proto jinde lidi umírají hlady. Je to řečeno hodně zjednodušeně, taky jsem neměl v úmyslu napsat propagandistickou hru, ale svět, v němž žijeme, je dost nelidský a brutální. Jen jsme se v něm naučili chodit. Obstarali jsme si pružnou morálku. A tenhle nutný cynismus, který potřebujeme, abychom se v našem světě nezbláznili, je strůjcem nočních můr, a ty pak třeba vypadají tak, jako tahle hra. Ale jak už jsem řekl: Nemyslím si, že by to bylo politické drama. Jde především o důvěru a nedůvěru, o to zvíře v nás, které je hrozivé, krásné, nebezpečné a ošklivé…“
Ve hře Pes, noc a nůž je hlavní postavou M. M. jako muž (nebo jako Marius Mayenburg?). V tomto obecném pojmenování, nebo vlastně bezejmenosti, lze vystopovat nepřímý odkaz k Franzi Kafkovi a jeho postavě K. Obdobně jako v tomto zlomovém románu se hlavní postava ocitá v okolnostech světa, jimž nerozumí a odpykává si trest za prohřešek, který je jí utajen. V Mayenburgově hře je však existencionální poloha vyhnána doslova na ostří nože, M. se propadá do podivného světa svých nejhorších nočních můr. Nebojuje o pouhé přežití, ale o lidství v sobě. O základní lidské hodnoty, které odlišují člověka od zvířete.

Recenze

„…Na pódiu Tramtarie umřelo s pátečním večerem celkem osm lidí. Bilance strašlivá, ale svým zpracováním vydařená. Přestože na jevišti teče krev proudem, padá jedna postava za druhou a hlavní hrdina se pomalu, ale jistě stává ze zmateného kafkovského typu bez viny masovým vrahem, nechybí představení ani humor a notná dávka nadsázky…“ (Linda Lešikarová, Deník)

„…Pes, noc a nůž je jedna z těch inscenací, o kterých by se dalo (a mělo) sáhodlouze debatovat v některém z kulturně pivních zařízení. Pilo by se, jedly by se mušle, diskutovalo, propíralo ze všech možných stran a úhlů. Pes, noc a nůž je psychedelický horor. Morbidní, krvavý, černohumorný. S atmosférou, která psychedelii ždímá stejně jako kytarové eskapády britských The Rascals. Skvěle ji ostatně podporuje nenápadná i důrazná hudba v podání Tomáše Bayera, člena kapely Narcotic Fields…“ (Ondřej Čížek, www.olomouc.cz)

celá recenze : ZDE
Nenalezeno žádné představení
We cannot display this gallery